Sluneční soustava má mít 12 planet Praha by se mohla zapsat do historie jako město, ve kterém se přepisovaly dějiny astronomie. Sluneční soustava má totiž mít podle návrhu odborné komise Mezinárodní astronomické unie (IAU) 12 planet. Její zasedaní se v těchto dnech koná v Praze. K současným devíti uznávaným planetám by tak měly přibýt ještě Charon, který je měsícem Pluta, a také v 19. století objevený Ceres. Novou planetou by mohlo rovněž být těleso UB313, kterému se neoficiálně říká Xena. V budoucnu by podle astronomů z IAU mohlo mezi planety přibýt dalších 12 objektů. Změnu počtu planet ve sluneční soustavě dva roky připravovala zvláštní komise, která se skládala nejen z astronomů, ale také z historiků a spisovatelů. O tom, zda bude mít sluneční soustava skutečně 12 planet, rozhodne valné shromáždění IAU 24. srpna, den před koncem kongresu. Součástí návrhu je také rozdělení planet do několika kategorií. Základem sluneční soustavy je osm tradičních planet. Jde o dosud uznávané planety kromě Pluta. Do nově zřízené planetární kategorie takzvaných plutonů by měly přibýt Pluto, Charon a UB313. Spolu s Ceresem by měly také tvořit takzvané trpasličí planety. Ceres se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Trpasličí planety by podle astronomů měly být v budoucnu ty, jež jsou menší než Merkur. O statutu Pluta se spekulovalo již dlouho, někteří astronomové navrhovali jeho přeřazení mezi planetky. Příčinou byl mimo jiné loňský objev tělesa UB313, které je sice vzdálenější od Slunce, zároveň je ale také větší než Pluto. Astronomové z celého světa se v Praze shodli, že je potřeba najít novou definici planet. Dosud nebylo například jasné, jak velký má být asteroid, aby byl považován za planetu. Z tohoto důvodu byl také Ceres nejprve považován za planetu, později byl však překlasifikován na asteroid. Nyní by měl být planetou již definitivně. Komise také navrhla, že za planetu může být v budoucnu považováno jenom těleso, které obíhá kolem nějaké hvězdy, má dostatečnou hmotnost a vlivem své gravitace má kulový tvar. Netýká se to však Měsíce, protože centrum jeho přitažlivosti se nachází pod povrchem Země. U Charonu a Pluta tomu tak není, a proto v jejich případě astronomové hovoří o takzvané dvojité planetě. Centrum přitažlivosti Charona a Pluta se totiž nachází mimo povrch Pluta.